Mít voňavý byt
Mít voňavý byt
Můj dům, můj hrad. Tak zní přísloví a tak je to i ve skutečnosti. Náš domov, ať už je to veliký dům nebo malý byt, je naše doupě, naše útočiště. Odtud odcházíme vstříc nebezpečím světa a zpátky sem utíkáme abychom se před nimi mohli zase schovat. Zde se stáváme sami sebou a odhazujeme zde všechny sociální masky.
Můj dům, můj hrad
Někdy se ale může stát, že náš hrad je dobyt. Cizí armády překonají hradby naší pevnosti a obsadí její stěžejní pozice, například gauč. A jako válečnou kořist požadují kávu a zákusek. Ano, je zde řeč o návštěvách. V případě očekávané návštěvy se většina lidí na její příchod připravuje, a to právě přichystáním té sladké válečné kořisti a úklidem. Co je však dobré nepodcenit je i příprava příjemného ovzduší. Aby se vaším bytem linula nějaká příjemná, ne příliš ostrá vůně. Základem toho je dobře vyvětrat a zbavit se všech nežádoucích domácích pachů a hradních zatuchlin. Pak na to můžete jít od lesa a zapálit nějakou vonnou svíčku nebo aromalampu. Možná ale doma žádnou nemáte. Takže co teď. Neztrácejte hlavu. Je zde ještě několik možností. Byt například krásně provoní čerstvě vyprané závěsy s aviváží. Taky když budete vytírat, můžete do kýblu s horkou vodou kápnout pár kapek aromatického olejíčku. Nebo jej můžete kápnout na vatové tamponky, rozmístit je různě po bytě a na radiátor. Tady se dá použít i parfém. Pokud ale doma nic z toho nemáte, nezoufejte. Můžete vzít kousek skořice, hřebíčku, pomeranče, citronu a podobně, vložte vše do hrnce s vodou, povařte a byt je krásně provonění a navíc bez použití chemie.
Vonná svíčka byt krásně provoní
A když je vše snědeno a vypito, příjemný a lehce aromatizovaný vzduch vydýchán, je čas se rozloučit. Nyní je potřeba padací most zase zdvihnout, okna a dveře důkladně utěsnit, převléci se do o tři čísla většího bavlněného pyžama, dát nohy na stůl a dál, dál už vůbec nic.
Jaké vlastnosti mají materiály PPR
Zahradní i vnitřní bazény potřebují ke svému provozu i technické zázemí, zejména pro funkci filtračního zařízení a ohřev vody. Rozvody vody se tu provádí buď ohebnými trubkami anebo rozšířeným instalatérským materiálem, který se označuje v odborné terminologii jako PPR. Co si pod tímto názvem máme představit?
Co je to PPR
Snadné tvarování a svařování – PPR je zkratka plastické hmoty s názvem polypropylen. Jednou z podstatných výhod polypropylenu je tvarová ohebnost za tepla, aniž by došlo k jeho degradaci. Lze jej výborně svařovat a ohýbat a tím pádem vytvářet bezpočet variant, potřebných v dané chvíli a situaci. Trubky a armatury se pak dokonale přizpůsobí různým koncepcím bytových i nebytových prostor. Někteří z vás, pamětníků, si možná ještě vybaví klasické ocelové trubky, spojované obtížně a zdlouhavě pomocí závitů a těsnění, tento způsob je dnes v instalatérském řemeslu už jen vzpomínkovou nostalgií na staré časy dvacátého století.
Nízká hmotnost – ocelové trubky také něco váží a v některých místech je velká hmotnost problémový faktor. Rozvody vody v plastu jsou pochopitelně mnohem lehčí a snižují i požadavky na nosnost stěn, podlah a dalších stavebních prvků.
Velmi dlouhá životnost – jak dlouho vám vydrží PPR šroubení 20 mm https://www.chlorito.cz/ppr-sroubeni-20mm a další PPR výrobky? Bezpochyby můžete počítat s horizontem kolem padesáti let, nechceme být netaktní, ale možná vás plastové vodovodní trubky přežijí.
Není to PVC – na někoho může rozvod vody v plastu působit jako cosi podřadného, levnějšího, co se zdaleka svou kvalitou nevyrovná ocelovým trubkám, ani z hlediska zdravotního. Má se za to, že plasty uvolňují toxické ftaláty a další látky, z nichž mnohé jsou karcinogenní. To ovšem neplatí pro polypropylen, ten je certifikovaný pro kontakt s vodou a potravinami již řadu let, vyrábí se z něj kuchyňské nádobí a obaly pro některé běžné i trvanlivé potraviny.
[Top]
Je bazénová fólie skutečně dobrý nástroj?
Asi jen málokdo zná lepší pocit, než se v horkém letním dni ponořit do chladné, čisté, svěží vody bazénu. A nezáleží příliš na tom, zda se jedná o náš soukromý bazén, či koupaliště, ať už přírodní či umělé. Je tedy jen pochopitelné, že prakticky každý, kdo má alespoň trochu velký pozemek, na něm nějaký má.
Ovšem, jak každý majitel bazénu ví, udržet vodu v dostatečné čistotě a kvalitě po celou sezónu rozhodně není nic snadného. V podstatě jde o neustálý boj s řasami, sinicemi i napadanými věcmi, jako jsou listí, větve, ale i drobný hmyz či hlodavci.
Naštěstí máme hned několik pomocníků, kteří nám mohou s tímto úkolem pomoci. Těmi nejhlavnějšími jsou samozřejmě filtr a klasická síťka. Avšak ačkoliv jsou rozhodně nejužitečnější, nejsou v žádném případě jediní.
Svou oblibu si získává i bazénová fólie. V podstatě se jedná o nejčastěji igelitovou plachtu, která se přetáhne přes bazén. Ta má zabránit tomu, aby do vody napadaly již zmíněné nečistoty. Ovšem k tomu, aby byla skutečně užitečná, je potřeba, aby byla natažena pokaždé, když se nikdo nekoupe.
To však není příliš dobrý nápad. Jistě, zabráníme tomu, aby nám něco spadlo do vody, avšak na druhou stranu je potřeba si uvědomit, jaké následky to může mít, zvlášť v horkém letním dni. Je nutné si uvědomit, jaká atmosféra se pod plachtou vytvoří. Bude tam horké a dusné prostředí s menším množstvím kyslíku, tedy ideální podmínky pro rozvoj řas.
Také je dobré uvažovat, zda je natažení fólie vždy bezpečné. Jde především o dobu, kdy bude skutečně velký vítr. Ten ji totiž snadno může strhnout či dokonce protrhnout. A pak by se ukázala jako zbytečná, neboť právě během silného větru nám do vody nalétá nejvíce věcí.
Samozřejmě záleží jen na vás, zda přijmete dostatečná opatření, aby něco takového nemohlo nastat. Avšak důležité je, abyste si vše pořádně rozmysleli. Pak totiž nebudete nakonec litovat.
[Top]
Teplá voda v kuchyni
Jako novopečení majitelé a obyvatelé rodinného domu jsme kdysi dávno teplou vodu v kuchyni řešili ještě elektrickým cca 10litrovým bojlerem. Visel na zdi nad dřezem i s jednoduchou baterií.
Kazilo se na něm co se dalo. A tak jsme si časem pořídili do sklepa velký kombinovaný bojler. Byl vyhřívaný elektricky nebo teplou vodou z kotle ústředního topení na tuhá paliva. Řešení funkční, ale dlouho jsme čekali než po otočení kohoutku doputovala teplá voda ze sklepa až do kuchyňského dřezu.
Takže po pěti letech nová změna a pod linku jsme umístili opět malý, ale modernější 5litrový bojler. Ten sloužil dlouhá léta. Teplá voda byla skoro hned a jeho kapacita byla pro nás dostačující. Ale nic netrvá věčně a i tento zdroj tepla se odporoučel do svého nebe. Navíc nás v domácnosti přibylo a kapacita maličkého bojleru již byla pro pětičlennou rodinu nedostačující. Hledalo se opět nové řešení.
Obcházely se výstavy a specializované prodejny. Lovilo se na internetu.
V té době již byly známy elektrické průtokové ohřívače. Jejich výhodou byla okamžitá dodávka teplé vody bez časového omezení. Vše bylo nadějné. Až na nutnost připojení na elektrický rozvod. Představa, že budu kopat přes celý byt třífázovou přípojku až k elektrickému rozvaděči, mne děsila. Navíc jištění jističem 16A by představovalo zvýšení příkonu domovní přípojky. To vše by znamenalo další finanční náročnost a běhání po úřadech.
Pak jsme objevili elektrický průtokový ohřívač vody CBH-7 firmy Clage a bylo rozhodnuto. Ohřívač se nainstaloval a funguje v kuchyni k naprosté spokojenosti již 6 let.
Geniální elektrické řešení už dnes asi využívá víc výrobců, ale promyšlenost a jednoduchost mne stále překvapuje. Proč?
Celé připojení k rozvodu 380V představuje:
- Odpojení třífázového přívodu od sporáku a jeho připojení k ohřívači
- Natažení nového kabelu od ohřívače ke sporáku.
A to je vše. Žádné nové vedení až k rozvaděči. Žádné přidávání jističe do rozvaděče. Žádné zvyšování příkonu domácnosti. Jen realizace podle návodu výrobce dodaného s ohřívačem.
Jak to celé funguje?
- Pokud odebíráme z vodovodní baterie jen studenou vodu, tak ohřívač nepracuje a sporák je plně funkční.
- V okamžiku zahájení odběru teplé vody zareaguje tlaková membrána v ohřívači. Ta pomocí vestavěného relé nejprve odpojí sporák a následně připojí topné těleso ohřívače. Ohřívač začne dodávat teplou vodu. Tu v kuchyni odebíráme vždy jen chvilku. Krátké odpojení sporáku proces vaření nebo pečení nijak neovlivní.
- Jakmile teplou vodu zastavíme, opět zareaguje tlaková membrána ohřívače. Ta pomocí stejného relé topné těleso odpojí a připojí sporák.
Oba velké spotřebiče, sporák i průtokový ohřívač vody, jsou jištěny jen jedním společným jističem a logika zapojení zajišťuje provoz vždy jen jednoho z nich.
Red Dead Redemption 2
Jistě každý z Vás o této herní pecce slyšel a není ani divu. Patří mezi nejoblíbenější hry vůbec. Poprvé na trh se dostala koncem října roku 2018 pro platformy Playstation 4 a Xbox One. O rok později, začátkem listopadu byla pak hra vydána i pro Microsoft Windows. Red Dead Redemption 2 byla vytvořena společností Rockstar Studios. Ta byla i u vývoje např. velmi známé hry Grand Theft Auto. Tento díl je již třetím v celé sérii Red Dead. První díl byl vydán roku 2004 s názvem Red Dead: Revolver. A druhý díl Red Dead Redemption byl vydán v roku 2010. Celý příběh hry se odehrává od roku 1899 ve fiktivně vymyšlené krajině západních, středozápadních a jižních Spojených států.
Jedná se o akční adventuru a hra je prezentována z pohledu první a poté i třetí osoby. Po většinu dobu příběhu se octnete v kůži hlavního hrdiny jménem Arthur Morgan. Byl to stálý člen gangu Van der Linde. Budete mít možnost se volně pohybovat po celé mapě – neboli po otevřeném světě. Cílem celé hry je se postupně prodrat celým příběhem, díky různorodým misím a úkolům. Po svých cestách přes divoký západ narazíte na několik přestřelek, loupěží, také si užijete lov zvěře, jízdu na koni či konflikty s ostatními postavami. Co Vás doslova pohltí je opravdu velmi slušné grafické zpracování hry a silný příběh. Při hře potkáte spousty banditů, cestujících nebo ostatních místních obyvatelů a to vše v krásných a rozmanitých krajinách. Navštívíte několik měst, či menších vesniček až po zemědělské usedlosti. Po boku Vám bude věrný pomocník, protože ve hře je hned několik plenen koňů. Každé plemeno má své přednosti a slabší stránky a Vaším úkolem bude si koně dostatečně ochočit a vytrénovat. K cestování budete moct také využívat vlak či dostavníky. Vedle hlavního příběhu se budete moct účastnit i vedlejších a menších úkolů jako je např. hledání pokladů, souboje, hraní pokeru a spousta dalšího. O tom se už ale můžete přesvědčit sami.
Pokud máte rádi hry z westernového prostředí, tak hru Red Dead Redemption 2 můžeme rozhodně doporučit, protože díky ní zažijete opravdu divoký západ!
Čekáme na zelený puntík
Ve školách se dětem zadávají úkoly přes emailovou korespondenci a vyžadují vyhledávání na internetu a čím dál častěji je dítě musí přinést napsané na počítači. Učitele nezajímá, že dítě počítač mít nemusí, jaksi s tím už nepočítají. Pracující lidé si také často nosí práci domů, byť ne zcela dobrovolně. Ale do emailu jim zprávy od zaměstnavatele a zákazníků chodí pořád, nehledě na pracovní dobu, dovolenou nebo víkend – a bohužel často vyžadují okamžitou reakci. Ne kvůli naléhavé podstatě věci, ale protože prostě chtějí.
Snadná dostupnost informací a rychlé spojení se tak stává prokletím. Jsme závislí na sledování zeleného puntíku, které značí, že jsme my, nebo náš společník online, že se můžeme spojit. Všechno chceme hned, protože to jde. Už ale nepřemýšlíme nad tím, že existuje i něco jiného než svět složený z jedniček a nul binárního kódu. Máme pocit, že možnost rychlého spojení nám dává právo psát každému kdykoliv se nám zachce a vyžadovat okamžitou odpověď. I když se nejedná o zlý úmysl.
Všichni se snaží modernizovat. Elektronická dokumentace, platba mobilem, kavárny bez zákusků, ale s Wi-Fi. Útočí to ze všech stran, ale o moc jednoduší to stejně není. Smlouva se totiž stejně musí podepsat ručně a odevzdat, výsledkem emailů a telefonátů bývá alespoň v polovině případů osobní schůzka a domácí úkol psaný na počítači si děti pořád musí vytisknout (a pak se dětem nadává, že neumí čitelně psát rukou). Výsledkem pak je zmatek. Něco je napsané na papíře, něco v počítači, na jednoduché úkony máme složitý software a ty složité musíme kvůli chybovosti systému dělat ručně.
Už nás nezajímá, jak se má náš soused, jestli už se jejich Tonda uzdravil a co se stalo s jejich kočkou, kterou jste dlouho neviděli. Zajímá nás, jestli u jejich ikonky na sociální síti uvidíme zelený puntík.
Domácí zdravotnické služby
Ptáte se, v čem vám může být domácí péče prospěšná? Kromě toho, že nebudete na všechno sami, vám může výrazně zkrátit dobu léčby. Zdravotnická asistentka k vám může docházet každý den a pomáhat vám s činnostmi, které jsou pro vás obtížné či je bez pomoci druhé osoby vůbec nezvládnete.
Domácí zdravotnické služby si můžete objednat buď sami, nebo vám je může předepsat váš ošetřující lékař. V případě, že vám tyto služby předepíše váš lékař, budou plně hrazeny ze zdravotního pojištění, nemusíte tedy doplácet vůbec žádnou částku.
Bojíte se, že vám bude přidělen nekvalifikovaný personál? To nemusíte, zdravotnické služby poskytují pouze certifikované zdravotní sestry, které se věnují ošetřovatelským úkonům tak, jak je předepíše váš ošetřující lékař.
Zdravotní sestra vám tedy může aplikovat injekce, provádět rehabilitační cvičení, měřit krevní tlak, měřit hladinu cukru v krvi apod. Pokud máte rodinného příslušníka, kterému moc času života nezbývá, může mu zdravotní sestra poskytovat veškerou péči. Umírající tak nemusí trávit čas sám v nemocničním oddělení, ale může mít milou a zdravotnicky proškolenou společnost.
Jedinou nevýhodou těchto služeb je, že v případě, kdy vám je nenapíše lékař, jsou poměrně drahé. U závažných onemocnění je ale lékaři předepisují, nemusíte se tedy obávat, že by bylo nutné trávit v nemocničním zařízení několik týdnů, pokud to nebude opravdu nutné. V případě, kdy pacientovi hrozí zdravotní riziko, nemůže být z nemocnice propuštěn, a to ani v situaci, kdy má domácí péči zajištěnou. Důvod je prostý, sestra není při poskytování domácí zdravotnické péče s pacientem 24 hodin denně a je proto riskantní nechávat klienta v domácím prostředí. Takoví pacienti ovšem domácí péči většinou ani nevyžadují, protože sami moc dobře vědí, že se o sebe sami nedokáží postarat a jsou s tím spojena velká zdravotní rizika.
Tajemný Sacher
Ať už jste-li milovníkem sladkého a občas si rádi dáte nějaký ten dort, či ne, určitě už jste museli narazit na slavný Sacher dort, který je doslova dortem mezi dorty, jehož receptura je velice tajná a jež tento rok slaví neuvěřitelných 187 let.
Historie dortu se začíná psát roku 1832, kdy jeho základ vymyslel Franz Sacher, který byl cukrářským učněm na knížecím dvoře pana Metternichů. Když mu bylo 16 let a studoval ve druhém ročníku, nakázal kníže hlavnímu šéfkuchaři připravit ojedinělou pochoutku pro významné hosty, jež jej měli navštívit. Naštěstí (samozřejmě pro Sachera) šéfkuchař najednou ochořel, a tak nezbylo nic jiného a příkaz musel splnit někdo jiný. A tak vymyslel Franz základ tohoto pověstného dortu. Proč ale již po druhé zdůrazňuji, že se jednalo pouze o jeho základ? Finální verzi totiž vynalezl až jeho syn během svého studia u královského a císařského dvorního cukráře tím, že přidal originální kombinaci čokoládové polevy a meruňkového džemu. Tak takto vznikl legendární vídeňský dort, který se těšil a stále těší velké oblibě.
Ovšem důvodem tak velkého obdivu není jen jeho chuť ale také fakt, že jeho tradiční receptura je tajemstvím stejnojmenného hotelu, který založili potomci z rodu Sacherů. To je také důvodem, proč si tuto pochoutku neodpustit zavítáte-li do Vídně.
Abyste mohli vyrábět tento dort, dostali povolení na označení Sacher a vůbec jej uměli vyrobit, musíte se zajet zaškolit do jeho rodné země. Samozřejmě narazíte na spoustu receptů, ale při výrobě pravého Sacheru musíte dbát na kvalitní suroviny, přesné poměry a gramáže surovin i na postup přípravy. Nesmírně náročné je pro cukráře jen samotné polévání čokoládou, která musí být na dortu ve stejnoměrné vrstvě, protože se provádí jiným způsobem než u běžných polev. Zajímavostí, kterou jste možná nevěděli je, že když naleznete v cukrárně na tento dort nesetkáte se s názvem Sacher ale Sachr, je to proto že, cukrárna nemá nálepku originální vídeňské receptury, a tak nemůže používat původní název.
Když plavat, tak v nezávadné vodě
Mnoho lidí se domnívá, že když si koupí bazén, mají vystaráno. Prostě si kdykoliv se jim zlíbí zaplavou a o víc se nebudou muset starat. To je ale velká chyba, jelikož o bazén, zvláště pak o vodu v něm, je potřeba se starat v podstatě neustále. Ono totiž není žádná sranda plavat ve vodě, kde jsou přemnožené bakterie. Takové plavání může mít poměrně vážné následky a nejeden dobrodruh, který si dal pár temp v takto zamořené vodě se následně musel několik dní či dokonce týdnů léčit. Takováto koupel může v konečném důsledku může znamenat nejen pár vyrážek, ale také i průjem či v horším případě i zvracení. Není tedy vhodné podceňovat mikroby v bazénu. Co ovšem vhodné je snažit se je za každou cenu zničit. Ale bez trochy té práce a finančních investic to nepůjde.
Určitě byste se měli jednou za čas věnovat čištění stěn, respektive dna bazénu. Na nich se totiž i přes vší snahu usazují různé nečistoty, které jsou zpočátku neviditelné, ale s postupem se mohou začít projevovat jak vizuálně, tak i zhoršením kvality vody. Stěny i dno vyčistíte jednoduše, stačí si pořídit některý ze speciálních bazénových vysavačů. Ty nejlepší nestojí málo, ale na druhou stranu fungují takřka samostatně a dokáží obsáhnout i velké bazény. A to bez nutnosti vypustit vodu.
Čistota je základ
Samotná čistota stěn a dna ale nestačí. Ještě je nutné používat i dezinfekční přípravky, a to pravidelně. Pouze pokud bude bazén neustále dezinfikován, bude opravdu čistý. Pokud budete odstraňovat důsledně pevné nečistoty ze dna i usazeniny ze stěn, nebudete muset používat příliš silné koncentrace, ale jestli to budete opomíjet, budete muset přidat na intenzitě. A to stojí peníze. I poměrně levný chlór se vám může prodražit, když ho budete používat příliš mnoho. Naštěstí je velice efektivní, takže obvykle není potřeba ho používat moc. Podává se nejčastěji v podobě tablet nebo prášku .
Jak si vyrobit mýdlenku
Mýdlenka je podložka, na které si můžete pokládat mýdlo po umytí. Díky různým kanálkům a dalším vychytávkám se vám mýdlo nebude lepit k mýdlence a voda steče mimo. Můžete si je samozřejmě nakoupit, utratit mnoho peněz a budete mít několik produktů (jelikož jeden vám na více mýdel nepostačí). Nebo peníze využijete lépe a sami si je vyrobíte. Některé možnosti vás vyjdou téměř zadarmo.
Špejle
Jednoduchý a opravdu levný návod. Stačí vám k tomu pevné lepidlo. Kupříkladu lepící pistole. Naměřte si několik stejných délek špejlí. Ty si poskládejte v dostatečné vzdálenosti, aby nebyly mezery příliš velké, vedle sebe a změřte si, zda-li je vzdálenost dostačující pro mýdla. Poté si změřte, jak dlouhé potřebujete špejle, abyste je slepili v mřížce. Vytvořte si opět dostatečný počet a začněte slepovat jednotlivé kusy tak, jak jste si předpřipravili. Jednoduchou a opravdu levnou mýdlenku máte rázem hotovou.
Dřevo
Většinou si najdete kus dřeva, který by se dal využít. Na mýdlenku vám stačí upravit nařezáním tvar, vyřezat z vrchu kanálky, nebo vrtačkou vyvrtat díry. Následně by bylo dobré dřevo zalakovat, abyste se nesetkávali s třískami a dřevo více vydrželo. Takové výrobky seženete klidně za 150 kč a vás vyjdou pouze na pár minut práce.
Keramika
Pokud jste zruční a rádi tvoříte z keramiky, můžete si vytvořit misky z tohoto materiálů. Vypadají vkusně a můžete si jich vyrobit kolik chcete. Nebo vám mohou stačit hmoty, které usychají na vzduchu, nebo jako FIMO v troubě. Můžete být více kreativní a vytvořit z nich zajímavější tvary, využít i jiné barvy a jednoduše si vyhrát.
I v tomto případě vás vyjde hmota levněji, navíc si za poměrně rozumnou cenu nakoupíte poměrně velké balení a vytvoříte si místo jediného výrobku rovnou tři. Ušetřit se na výrobě takového produktu dá dost peněz, ale samozřejmě pokud toužíte po produktu s logem značky, volba je jen na vás.