Náš autobazar

Když jsem jeÅ¡tÄ› byla malá holka, tak jsem mÄ›la dva bratry, které mám samozÅ™ejmÄ› dodnes, ale chtÄ›la bych vám říct, proÄ právÄ› zmiňuji své dva bratry. Bylo to hlavnÄ› kvůli tomu, že mí bratÅ™i mÄ›li stále hraÄky a byla to samá autíÄka, protože oba dva bratÅ™i milovali auta. Já se tomu nedivím, protože kluci vlastnÄ› mají rádi techniku anebo autíÄka a také motorky a také nÄ›jakou techniku. Abych se pÅ™iznala, tak mÄ› to docela také dost zajímalo. I když rodiÄe mÄ› stále oblékali do růžové barvy a kupovali mi panenky nebo plyÅ¡ové hraÄky, tak já si opravdu nejradÄ›ji hrála s bratry. BratÅ™i mÄ›li opravdu perfektní hraÄky a také se mi líbilo, když tÅ™eba dostali nÄ›jakého robota, který se pohyboval anebo když dostali autíÄko na dálkové ovládání.

AutíÄko na dálkové ovládání jsem poprvé vidÄ›la asi jako osmiletá holka. Mí bratÅ™i to dostali na Vánoce. Každý dostal jedno dálkové autíÄko, které se dálkovÄ› ovládalo. Já jsem dostala panenku, která sama plakala a které také tekly slzy. Ale abych se pÅ™iznala, tak opravdu mÄ› to naÅ¡tvalo a chtÄ›la jsem také autíÄko. RodiÄe z toho byli docela neÅ¡Å¥astní. Jenomže já jako malá holka, tak jsem jeÅ¡tÄ› nedokázala udÄ›lat to, že bych byla vdÄ›Äná za panenku. Nakonec to ale dopadlo tak, že prodávám v autobazaru.

Sice to není nic extra, vždycky jsem chtěla prodávat nějaká luxusní auta, ale bohužel tady v okolí to není. Bratři totiž si pořídili také autobazar, a tak u nich prodávám. Je to spíše taková rodinná idylka, takový rodinný podnik. Dokonce jsem se dozvěděla, že i můj otec kdysi chtěl mít vlastní autobazar anebo autoprodejnu, ale bohužel se mu to nikdy nevyplnilo. Takže nakonec on je prý spokojený a je na nás všechny tři pyšný, že vlastně máme autobazar. Autobazar je tedy mých bratrů, ale já tam prodávám, jsem tam jako jejich zaměstnanec. Jsem maximálně spokojená.