Můžeme se na technologie skutečně spoléhat?

O tom, že technologická revoluce znaÄnÄ› zvedla pohodlí naÅ¡ich životů, není nejmenších pochyb. Její výdobytky používáme dnes a dennÄ›, a život bez nich si již nedovedeme ani pÅ™edstavit. Například tekoucí Äistou vodu, splachovací toaletu, lednici Äi praÄku bereme jako naprostou samozÅ™ejmost, a mnozí z nás by se již bez nich neobeÅ¡li. Není tak od vÄ›ci se zeptat, zda jsme se na nich nestali až příliÅ¡ závislými.

 

 

Je samozÅ™ejmé, že žádný přístroj, aÅ¥ už je jakýkoliv, není nerozbitný. Vždy se může nÄ›co porouchat Äi poÅ¡kodit, nebo se vyskytne chyba v programu. AÅ¥ už je příÄina jakákoliv, výsledek je stejný: daná vÄ›c nebude fungovat. V takovém případÄ› se ji samozÅ™ejmÄ› budeme snažit co nejdříve nahradit, bez ohledu na to, kolik nás to bude stát.

 

Je to ale skuteÄnÄ› dobrý přístup? Když se nad tím zamyslíme, tÄ›chto přístrojů máme doma stále víc a víc. Navíc mají stále kratší životnost, mnohdy úmyslnÄ›. To pak znamená, že jsme nuceni za nÄ› utrácet stále více penÄ›z, a to stále ÄastÄ›ji. Je toto ale kruh, ve kterém chceme být chyceni? Podle chování vÄ›tÅ¡iny lidí by se dalo soudit, že ano. ÄŒasto totiž podceňujeme, jakou cenu jsou lidé ochotni za pohodlí zaplatit.

 

 

Pravdou vÅ¡ak je, že za to platíme cenu, kterou si ani neuvÄ›domujeme. Nikoliv v penÄ›zích, nýbrž ve znalostech, ve schopnostech se bez tÄ›chto vynálezů obejít. VždyÅ¥ kolik z nás, zejména pak z té mladší generace, dovede vyprat prádlo ruÄnÄ›? A kdo i z té starší to dovede bez jakéhokoliv Äisticího prostÅ™edku?

 

SamozÅ™ejmÄ› je velmi nepravdÄ›podobné, že tyto dovednosti budeme jeÅ¡tÄ› nÄ›kdy potÅ™ebovat. To vÅ¡ak neznamená, že bychom se jich mÄ›li kompletnÄ› vzdát. AÄkoliv je totiž ona pravdÄ›podobnost skuteÄnÄ› velmi malá, neznamená to, že je nulová. A to platí zvláštÄ› dnes, když se podíváme na celosvÄ›tovou politickou situaci. Je totiž dost dobÅ™e možné, že je budeme potÅ™ebovat dříve, než bychom si mohli myslet.